Socialismus a komunismus

20. května 2006 v 9:20 | MeXX |  Referáty
Socialismus a komunismus
- název socialismus je odvozen od slova sociální, vyjadřuje tak požadavek na sociální, substantivní spravedlnost, komunismus je odvozen od slova "jednota s druhým", vyjadřující kolektivní a solidární duch
- socialismus je velice široký myšlenkový proud, spojující dnes zdánlivě protichůdné názory
- společné všem proudům socialismu jsou:
a) odpor ke kapitalismu
b) důraz na solidaritu, kolektivismus a substantivní svobodu
Hlavní teoretické předpoklady:
a) lidská přirozenost není predeterminována, je tvárná, charakter člověka závisí na jeho sociálním původu a materiálním zázemí, abstraktní jedinec liberalismu neexistuje - zištné a hrabivě chování, které liberálové připisují lidské přirozenosti je podle socialistů výsledkem kapitalistických výrobních vztahů, které zpřetrhávají svazky lidské solidarity a štvou lidi proti sobě navzájem
b) jedinec je neoddělitelnou součástí celku - lze jej poznat jen skrze vztahy, ve kterých se nachází
c) člověk není homo politicus ale homo faber (člověk pracující) - realizuje se skrze svou práci, v kapitalismu je od své práce, od produktů své práce a nakonec i do sebe sama a svých schopností člověk odcizen, stává se pouze strojem - práci musí být navrácena její důstojnost
d) přirozeným lidským vztahem je spolupráce a vzájemná pomoc, ne soutěživost
e) jedinec je součástí třídy, třídy stojí ve společnosti proti sobě, jejich konflikt je příčinou progresivní dějinné změny
f) rovnost nemůže být pouze procesuální ale také substantivní, je předpokladem pro harmonický rozvoj jedince i společnosti
g) soukromé vlastnictví ve své extrémní podobě destabilizuje společnost, vytváří konflikt a vyžaduje utrpení většiny, je proto nutné jej omezit, příp. zrušit úplně
h) kolektivismus
g) demokracie nejen ve sféře politické, ale také ve sféře sociální a hospodářské
Proudy socialismu:
a) utopický socialismus - More (Utopie), Campanella (Sluneční stát), Fourier (falanga), Owen (New Lanark, New Harmony), Saint-Simon
b) revoluční socialismus (komunismus) - Marx, Engels, Gramsci, Luxemburg, Lenin, Stalin, Trockij, Mao
Marx - "politická moc je pouze organizovaná moc jedné třídy k utiskování jiné třídy", ideje vládnoucí třídy jsou vládnoucími idejemi společnosti, historický materialismus, vědecký socialismus, odcizení, vynucená práce, komodifikace, tendence zisku klesat, armáda nezaměstnaných,
Internacionály - 1864 (Mezinárodní sdružení pracujících), 1889 (socialistická), 1919 (komunistická), 1936 (Trockij)
Lenin - "vždy jednou za několik let rozhodnout, který příslušník vládnoucí třídy má přes parlament utiskovat a drtit lid", avantgarda, demokratický centralismus, diktatura, imperialismus
Gramsci - kulturní hegemonie, zákopová a frontová válka, třídní intelektuálové, moc jako směs donucení a souhlasu
c) reformní socialismus (fabiánský socialismus, sociální demokracie, eurokomunisté) - Webb, Shaw, Kautsky, Lassalle, Bernstein, Giddens
srovnej politickou demokracii a sociální demokracii
kritika kapitalismu na morálním základě (odstranění chudoby)
"nevyhnutelnost pozvolného postupu", humánní kapitalismus/kapitalismus s lidskou tváří...
Bernstein a Crosland - akciové společnosti, manažeři, komplexní kapitalismus a zánik kapitalistické třídy
Giddens - třetí cesta, Labour Party a nová sociální demokracie
slepá ulice sociální demokracie - pravicový socialismus?! vs. sociální liberalismus
d) africký socialismus - Nyerere, Lumumba
kmenový socialismus
e) neomarxismus/frankfurtská škola - Adorno, Fromm, Habermas, Horkheimer, Marcuse, Wallerstein, Hobsbawm
psychologie kapitalismu
kritická teorie
jednorozměrná společnost
revoluční naděje vkládají do studentů, etnických menšin, žen, třetího světa
historický kapitalismus
Socialismus/komunismus v praxi:
a) kibucy
b) španělská občanská válka
c) východní blok
d) sociální demokracie



Komunismus, který pojímá člověka pouze jako produkt ekonomických a materiálních sil a popírá tak duchovní hodnotu lidských bytostí, se v souladu se svou vlastní podstatou dopustil nesčetných masových vražd, loupeží, mučení a znásilnění lidské důstojnosti. Při jeho prosazování nešlo o špatnou aplikaci dobré myšlenky, nýbrž o logické dovedení komunistického světonázoru k jeho tragickým praktickým důsledkům. Komunistická ideologie je zásadně neslučitelná s humanistickým základem lidské civilizace, který zdůrazňuje inherentní důstojnost a hodnotu každého člověka.
Komunistická politická praxe opakovaně a systematicky používala jakýchkoli, i těch nejbrutálnějších prostředků k dosažení svých mocenských cílů. Komunistický režim byl cílevědomým potlačováním svobody, spravedlnosti, vlády zákona a základních etických principů. Z tohoto důvodu komunisté nemají jakékoli legitimní a morální právo na účast v politickém životě země, usilující o právo a spravedlnost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama